úterý 16. května 2017

druhý den pilotního screeningu

Dnes jsme měli celý den skupinové psychotesty.

Dělali jsme asi 6 různých cvičení, ale nebudu je popisovat přesně. Zeptal jsem se psychologa Martina, zdali můžu zveřejnit nějaký úkol, ale byl jsem požádán o nezveřejnění. Podle Martina by se mohlo stát, že by napříště ve stejném testu uchazeči měli očekávání a stavěli by se kvůli němu do nějaké role a neprojevili by se jací opravdu jsou. Z toho důvodu nebudu popisovat cvičení, pouze vjemy, jaké jsem měl.

Včera jsme měli individuální písemné testy (předchozí blog), tak jsem se pouze na chodbě bavil se dvěma klukama, a zapamatoval jsem si jen jméno Ondry, který ale není z mojí skupiny.

Ráno jsme začali teamovou prací, což bylo fajn. Ihned ze začátku se tak ukázali naše teamové dispozice. Já jsem se u tohoto úkolu ujal aktivity ještě s dalšími dvěma kolegy a určovali jsme postup k vyřešení úkolu. Zapojil jsem se tak, že jsem analyzoval naše neúspěchy a navrhoval jsem řešení. Ve vedení jsem spolupracoval s kolegy a všichni jsme společně úkol zvládli provést.

Později jsme se představovali navzájem, kreslili jsme a popisovali naše vlastnosti. Takže jsem si zapamatoval nějaká jména kolegů, ale už mi zase vypadla. Nojo, kdybych je hned použil ve větě, jak doporučuje maminka Adama z Dožeň, co se dá, třeba bych si je pamatoval.

O přestávce jsem sledoval Cabin Crew Training, kde si nacvičovali postupy při nouzovém přistání. Z trupu letadla se ozvalo houkání, hučení (jak od motorů) a skrz okna bylo vidět, že zhasla světla. A zevnitř se ozvalo zpívání. Tedy, já myslel, že to je zpívání, nějaký motivační pokřik, ale bylo to spíš skandování Brace, Brace, Brace, Keep your heads down. Podobně, jako je k vidění ve videu z obdobného výcviku. Zeptal jsem se na to Honzy a pak jsem se o tom bavil ještě s kolegou, tuším že Tomášem.

Dozvěděl jsem se, že posádka křičí pokyny na pasažéry bez využití rozhlasu/megafonu protože nemusí být funkční. Potřebují mít nadrilován ten nejzákladnější postup. Já myslím, že by se dal rozhlas použít, že by se postupovalo stejně a v případě, že by fungoval by pasažéři mohli lépe slyšet.

Také jsem se dozvěděl, že v případě bezpečného nouzového přistání na letišti posádka vynese baterky, vysílačku, lékárničku, lékárnu, megafon a další věci, i když nejsou potřeba. Je to proto, že posádka driluje takovýto postup, aby ho mohli provést co nejrychleji v případě opravdové nouze a tak tento postup využívají vždy. Za mě je rozhodně lepší vzít si pár věcí navíc, když je to možné, než je tam v případě nouze nechat.

Dnešní práce ve skupině mě hodně bavila. Ačkoliv jsem na dnešek spal nanejvýš 6 hodin a ještě nekvalitně, dnešní cvičení bylo pro mě tak snadné a osvěžující, že jsem si ho užil. Teď sedím doma a přikrádá se únava.

Ještě včera jsem žil v domění, že pokud projdu, budu dělat pohovory u ČSA nebo Travel Service. Přemýšlel jsem, co chci víc.

ČSA je pro mě zavedená značka, prestižnější než Travel Service, ale po katastrofě Aeroflotu letu 593 z 23. března 1994 mám dojem, že Airbusy nemají domyšlené řídící a kontrolní mechanismy - alespoň v té době neměli. V případě letu 593 se totiž odpojila část autopilota, což bylo signalizováno jen jedním světýlkem na palubní desce, kde je světýlek snad stovka. Nevím, jestli je od té doby zpětná vazba vylepšena, ale piloti se alespoň trénují na tuto situaci.

Nemám tedy pocitově k Airbusům takovou důvěru. Je to ovlivněno i obecným míněním o francouzských autech, francouzských programátorech (pracoval jsem s uživatelským rozhranním settopboxu Sagem) a celkově francouzském sociálním státu, který podle mě podporuje neschopnost. Zvažoval jsem tedy, že bych se spíš přihlásil do Travel Service, který provozuje letadla Boeing - myslím, že se to hodí i do budoucna. Tuším, že Boeing prodává více letadel než Airbus.

Stále jsem však neměl úplně jasno. Když jsem se dnes dozvěděl, že uchazeči o MPL půjdou k Travel Service, zmizela mi nutnost volby a cítím teď o něco jasnější budoucnost :-)

Těším se na další testy, zítra bude mluvená angličtina a osobní psychologický rozbor.